Příběh dobrovolníka Pavla M.

Dobrovolníkem jsem se stal úplnou náhodou v roce 2014, kdy na mě vyskočila na webových stránkách Ústeckého deníku upoutávka, že bych se mohl jako dobrovolník podílet na pořádání sportovní akce. Run Czech tehdy pořádal Ústecký půlmaraton. Řekl jsem si, že by to mohla být zajímavá a neobvyklá událost, do které bych se mohl vměstnat a být třeba i užitečný.

Ve svých studentských letech jsem neběhával dlouhé tratě, a možná právě proto mě tehdy nejvíce zaujal Běh Terryho Foxe, který se každoročně pořádal v Praze a měl jen 6,5 km. Tak jsem si řekl, že když nemám naběháno, tak bych mohl zkusit určitě také skvělou akci, a tak jsem se přihlásil na svou úplně první sportovní událost jako dobrovolník.

První stanoviště jsem strategicky zvolil do oblasti startu a cíle, abych byl co nejblíže dění, a kde jsem pomáhal stavět koridory. Po této úvodní zkušenosti jsem si řekl, že to bylo super! Našel jsem spoustu nových kamarádů nejen z řad dobrovolníků, ale i v realizačním týmu Run Czech. Odreagoval jsem se, vyčistil si hlavu od každodenní práce a měl jsem dobrý pocit, že jsem mohl pomoci při realizaci této úžasné sportovní akce.

Nadchlo mě to natolik, že když jsem se v roce 2015 rozhodoval, jestli si užiju volnou sobotu nebo pojedu do Prahy na další závod, dobrovolnická účast byla jasnou volbou. I když jsem z Ústí nad Labem, vůbec mi nevadilo zajet kvůli takové akci mimo hranice města. Opatrně jsem poreferoval o možné účasti na závodě i bratrovi, a ten z Plzně také vyrazil a setkali jsme se v Praze. Dobrovolničení se mu také zalíbilo a začal na závody jezdit se mnou. Do dalších závodů jsem zapojil jsem ještě syna s manželkou.

Od té doby jezdím hlavně na závody pořádané Run Czech. Protože různých závodů a výzev bylo dost, vyzkoušel jsem i NIGHT RUN a Challenge Prague Triathlon. Jinak v Doksech už spoustu let pořádáme Euro Hry Doksy (EHD).

Aby to nevyznělo tak, že jsem byl jen na místě startu a cíle, kde to bylo hlavně o stavbě trasy závodu, zabezpečení hladkého průběhu samotného závodu, předávání zaslouženě vybojované medaile za obdivuhodný výkon, poplácání po zádech vyčerpaných závodníků, potřesení si ruky s nadšenými běžci, pořízení si selfíčka s doběhnuvšími kamarády a nasátí explodující atmosféry, vyzkoušeli jsme si i stanoviště cílové občerstvovačky, kde se mohli všichni, co proběhli cílovou čárou, občerstvit banány, pomeranči, někdo i cukrem a solí, ale hlavně napojit ionťákem nebo vodou. Jedinkrát jsme byli s bratrem i vlajkonoši.

Své vzpomínky a zážitky bych mohl rozepisovat dlouho a dlouho. I to je důvod, proč bych opravdu každému přál, aby dobrovolničení na jakékoliv sportovní akci zažil na vlastní kůži. Protože kdo nezkusí, nepozná.

Pavel M. z Ústí nad Labem

Příběh dobrovolnice Petry K.

Kde začít. Už jako malá jsem ráda pomáhala. V domě, kde jsme bydleli, jsem nosila staré paní nákupy, chodila s odpadky, pomáhala s úklidem. Ona mě za to odměnila úsměvem, poděkováním, sem tam sladkou odměnou. Ve škole jsem pomáhala tomu, kdo pomoc potřeboval.

V době, kdy jsem se odstěhovala od rodičů, jsem se seznámila s paní, jež měla handicapovanou dceru a stejně starou dceru jako mám já syna. Na obě dívky zůstala sama, a tak jsem se jí snažila pomoci s vyřízením finanční pomoci a kompenzačních pomůcek pro péči o handicapovanou dceru. Tady působím dodnes, ale dnes už jsou z nás kamarádky. A jedno odpoledne v týdnu se snažím s handicapovanou dcerou strávit čas, a tak má kamarádka čas na mladší dceru, které se v té době může plně věnovat.

V době, kdy se narodil můj syn, jsem začala působit v rodinném centru. Tady jsme chystali různé kroužky, akce pro maminky s dětmi a pomáhali s volným provozem. Když byly synovi 2 roky, začala jsem chodit do domova pro handicapované děti jako dobrovolník. Tam jsem docházela jednou za týden a připravovala pro děti různé hry, povídala si s nimi nebo jen tak relaxovala. Vždy mě to nabilo a člověk si uvědomil jaké má štěstí, že je zdravý. Docházela jsem zde 2 roky. V té době už jsem se hodně zapojovala do charitativních akcí. První akce, na které jsem se podílela byla Andělské křídlení. Tady se prezentovaly různé neziskové organizace, které předváděly svou činnost, např. prodávaly výrobky ze svých dílen. Tato akce se vždy připravuje dlouho a pečlivě se vybírají neziskové organizace, zajištuje se propagace, prostory a další věci. Díky velké návštěvnosti tyto organizace pak z akce žijí celý rok. Také už se 9 let podílím na akci zvané Věncování, které organizují sestřičky z dětského oddělení onkologie v Olomouci. Tato krásná akce vznikla před 20 lety, kdy vznikla za účelem relaxačním, aby zpříjemnila období vánoc dětem a jejich rodinám, které na oddělení musí být. Tato akce se díky propagaci a snaze personálu rozrostla a dnes už je to čtrnáctidenní maraton. Všechny peníze, které se prodejem vydělají, jsou investovány do dětí na oddělení a jejich rodin. Také zde jsem se před dvěma roky snažila zapojit i svého syna, který rád také pomáhá a tvoří, aby si uvědomil, jaké má štěstí, že je zdravý.

Poslední typ dobrovolnictví je v oblasti sportu. Tady se pohybují od roku 2018, kdy byl v době olympijských her v Ostravě olympijský park. Zapojila jsem se i se svým synem do jeho organizace. Zde jsem dělala maskota, tuto roli si mohl jeden den vyzkoušet i můj syn a byl to pro něho obrovský zážitek. Díky tomu, že jsme tady na té akci byli, jsme se poté začali věnovat dalším sportovním akcím, získali jsme tím spoustu nových přátel, kamarádů a hlavně hodně nových zážitků. Mezi další akce patří například hokejová tombola, v rámci které jsme prodávali po celou sezonu losy na extraligových utkáních, a díky tomu jsme měli vstup zdarma. Po sezoně dostal syn nádherný dres a mohl chodit na hokej, na který si přál chodit. Také jsme se podíleli na MS v parahokeji, což byl nezapomenutelný zážitek. Byla to akce, kde organizátoři nejdříve rozdávali volné vstupenky, aby naplnili aspoň trochu halu, a po dvou dnech museli úplně zastavit volné vstupy, aby se dovnitř dostali platící diváci. Také tady jsem byla ráda, že byl se mnou i syn, a uvědomil si opět jak někteří lidé, kterým život přinese překážky do života se nevzdávají a bojují o každičkou minutu prožitou naplno. Také další akce jako superfinále ve florbale, mistrovství republiky v atletice nebo Zlatá tretra stály za to. Loni jsme se také opět zapojili do olympijského parku v Praze, který zde byl po celou dobu konání letních olympijských her. Zde jsem pomáhala v půjčovně kol, které byly zřízené po Praze k lepší přepravě návštěvníků. A druhý týden jsem byla přímo v olympijském parku, kde jsem pomáhala podle potřeby na různých sportovních stanovištích, kde si návštěvníci mají možnost vyzkoušet různé sportovní disciplíny. Nyní má v únoru proběhnout olympijský park v Brně v době konání zimních olympijských her, tak pokud mi to zdraví a rodina dovolí opět se zapojíme do jeho průběhu.

Zkrátka dobrovolnictví mě provází celý život, pomáhat mě opravdu moc baví a vždy mi každá pomoc udělala velkou radost a přinesla velké obohacení.

Hledáme media support

➡️ Jsou tvým královstvím sociální sítě?
➡️ Jsi na Facebooku a Instagramu jako doma?
➡️ Máš kreativní nápady a nemáš je kde realizovat? Volunteers4sport.cz ti může nabídnout se plně realizovat! 
 
Plánujeme rozšířit náš tým o někoho, kdo sociálním sítím rozumí a nebojí se výzev v online prostředí. Pokud máš zájem, kontaktuj nás na našem Facebooku nebo Instagramu. Nebo prosím sdílej někomu z tvých kamarádů, kdo je na socky machr. 
 
Společně jsme nejlepší i online!

Hledáme dobrovolníky na zimním Olympijském festivalu v Brně!

Potřebujeme přes 200 sportovních nadšenců, kteří nám pomůžou zorganizovat další Olympijský festival v Brně ve dnech 4. – 20. února v areálu „Nová Zbrojovka“ u vlakového nádraží Brno-Židenice. Minimální požadovaný věk dobrovolníků je 17 let a rádi přivítáme do party také aktivní seniory, stejně tak studenty v rámci praxí. Každý den je rozdělený na dopolední a odpolední směnu a každý dobrovolník během celého festivalu musí odpracovat minimálně 9 směn. Časové rozdělení si domluví individuálně podle svých možností a také podle pozice, kterou si pro svojí pomoc vybere. Připravujeme a zajišťujeme jak sportovní program, tak program pro školní třídy, edukační program a další aktivity v Olympijském parku. Ale dobrovolníci mohou dělat i maskota. 

Každý dobrovolník získá kolekci olympijského oblečení pro dobrovolníky ALPINE PRO, certifikát dobrovolníka Českého olympijského výboru, možnost sportování na Festivalu, ale také nové kamarády, pracovní zkušenosti a zážitky, které se neopakují. A bude součástí velké sportovní akce, která v době olympijských her přináší možnost sportovat tisícům obyvatel (nejen) Brna. Po celou dobu zapojení má od nás zajištěné stravování a pitný režim. Více informací najdete na https://www.olympijskyfestival.cz/dobrovolnici, kde je také odkaz na registrační formulář. Hledáme nadšence, kteří mají rádi olympijské hry, sport a dobrou náladu, rádi Tě přivítáme v týmu“